Nově zvolená vláda, jejíž předseda Fiala všem voličům sliboval že rozhodně nebudou zvyšovat daně ani zatěžovat stát výdaji navíc, začal samozřejmě ihned po volbách dělat naprostý opak. Zadlužení státu roste raketovým tempem, a to by nebyla vláda, kdyby si v této situaci její členové nepřidali dalších několik tisíc měsíčně k už tak příliš štědrým platům.
Zdražení se nevyhnulo ničemu. Zdražily takové základní věci jako je bydlení nebo jídlo. Dražší jsou i léky i zábava. Všechno zdražilo, a i když se pomalu mluví o tom že jídlo zlevňuje, jde pouze o pár korun na položkách, často ani to ne. Zatímco ke zdražování se našla hromada důvodů ihned, ke zlevňování už se samozřejmě žádné nehledají. Nelze tedy říct že jídlo zlevňuje, když se ani náhodou nepřiblížily ceny k těm, kde byly před zdražováním.
Lidí, kteří mají problém měsíčně vyjít s penězi, stále přibývá. Podle posledních průzkumů většina domácností neušetří měsíčně ani tisíc korun, což je opravdu alarmující zpráva. Lidem se prohlubují sociální nejistoty, mají obavy z budoucnosti, a vláda lidi jen stračí že nebude na důchody, zatímco štědré sociální dávky se vyplácí samozřejmě dál.
Největší problém je, když lidé chodí do práce, a nemohou vyžít ze dvou výplat. Co je na celé situaci ještě horšího je fakt, že mnoha lidem, samozřejmě voličům Fialy a jeho spolku, to přijde normální. Za západě je prý normální mít 3-4 práce aby se člověk uživil. Ovšem je to vůbec ještě život, nebo je to otročina? Chodit jen z jedné práce do druhé normální není, proto bychom si neměli zvykat na to, že když je někde něco považováno za normální, že to u nás musíme mít taky. Chodit do více prací opravdu normální není, proto je potřeba snažit se o opačný trend – tedy aby byly komodity dostupné a aby výplaty stačily na běžný život. Dočkáme se toho někdy nebo budeme otročit jako lidi na západě?